Jak vlastně bič vypadal dřív, na úplném začátku jeho vzniku, v době neolitu. Z jakých materiálů biče, tedy jejich části, pravěcí lidé vytvářeli.
Proto jsem se pokusil vše sepsat. Řada lidí totiž zná bič jen jako pletenou věc, a mnohdy ani netuší co mu předcházelo a jaká cesta byla k dnešním moderním bičům z
různých materiálů.
První biče mohly být z proužků surové kůže či šlachy, ale také například z ohebného kořenu smrku či jiného stromu. A jak s ním vlastně pracovali?
Má teorie spočívá v tom, že nejprve lidé spíše „bičem“ máchali okolo sebe a jen ten svištící zvuk popoháněl zvířata. Až poté se někomu podařilo změnit jeho směr
natolik rychle, že z předchůdce biče „vyšla rána“. Takovýto podobný „bič“ je možné vidět například ve filmu Volání rodu o pravěkém obyvatelstvu u nás…
Zhruba ve stejnou dobu, kdy se začínají objevovat jednoduché biče, vznikají i vrhací praky (zvané také pastýřský nebo odstředivý prak) - vypadal tak, že měl pletenou vrhací část s očkem
(nemusela být ani pletená), uprostřed kapsičku a pak pokračovala znovu pletená část, kde na konci byla roztřepená (a mohla být použita jako práskačka)
- se mohly z jednoduchého biče vytvořeného pouze proužkem kůže stávat již složitější biče pletené.. Dalo by se říct, že úzce na tento prak navazuje
i od antiky známý fustibal, kde se konec neuvázal k ruce, ale k asi metr dlouhé holi – způsob vrhání je stejný jako v předchozím případě, jen
razance je větší. Biče na dlouhé rukojeti známe například z Německa či Slovinska...
Nejstarší zobrazení střelce praku pochází z tureckého naleziště Çatal Hüyük z doby asi 7000 let. př. n. l. Z archeologických nalezišť je známo množství kamenů, jež byly nejspíše používány
jako munice do praků, nicméně nálezy praků jsou vzácné, neboť obvykle podlehnou degradaci. Jako výrobní materiál se používaly pruhy kůže, případně provazy z rostlinných či zvířecích materiálů.
Nejstarší dochované praky pocházejí z Peru (asi 2000 let př. n. l.) a z Egypta (asi 1320 let př. n. l.).
Pak už jsme kousek od bičů, které známe.
KTERÉ MAJÍ RUKOJEŤ (je ze dřeva, rákosu, nebo z kovové trubky. Její délka a průměr je dán druhem biče. Může být i různě zdobená, vše závisí na druhu biče.), TĚLO BIČE (skládá se z několika vrstev: z jádra, obalu a řemínkového opletu. Tyto tři vrstvy jsou na sobě a kvalita každé z nich dává celkovou kvalitu biče. Jádro dává biči nejdůležitější vlastnosti, především tuhost a postupnou ohebnost. Obal je tvořen pruhem kůže namotané kolem jádra. Tvoří v podstatě pružnou vložku, která spojuje jádro a vrchní řemínkový oplet. Řemínkový oplet drží pohromadě jádro biče a obal, a dává biči finální ohebnost.), NÁSTAVNÍ ŘEMÍNEK (ten může být z jednoho kusu, nebo ze dvou spojených řemínků, pak první o něco masivnější nazýváme hlavní nástavní řemínek, na něj je napojený o něco slabší koncový nástavní řemínek.) a PRÁSKAČKU (kousek roztřepeného provázku, který překonává rychlost zvuku a musí se měnit dle potřeby).
Takto vypadající biče patřili k nezbytným dovednostem amerických kovbojů, australských pasáků dobytka, maďarským čikóšů či španělských Vaquero. Ale i pastevců na našem území. A k tomu sloužily právě biče, které při správném pohybu vytvořily bang - zvukový efekt - a tato skupina se jmenuje BIČE NADZVUKOVÉ.
Známe totiž i BIČE ÚDERNÉ, kterým chybí práskačka. Tyto biče jsou nejznámější svým použitím k trestání lidí, ale také k pobízení zvířat (například při závodním klání). Byly používány i jako symboly moci ve starověkém Egyptě (mnoho různých soch faraonů zobrazuje vládce držícího autoritářskou ikonu důtek v jedné ruce a žezla v druhé). Mezi tyto biče patří jezdecké bičíky, důtky, devítiocasé kočky, nagajky a další.
PISTOLNICKÁ SHOW, KOLT SHOW, WESTERN SHOW, PRÁSKÁNÍ BIČEM, KELTOVINY, KEJKLÍŘI, ŠERMÍŘI, SHOW S BIČI,
KOVBOJOVÉ, INDIÁNI, COUNTRY TANCE, LINE DANCE, PRODUKCE, DĚTSKÉ DNY, SLAVNOSTI, DALŠÍ PROGRAM, KULTURNÍ PROGRAM
BIČ, PISTOLE, ČERTI, POHÁDKY, RADAMBUK, SPOLEK, SDRUŽENÍ, KROUŽKY, KURZY, MINIŠKOLIČKA, DĚTI, MLÁDEŽ, ZÁBAVA
1999, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, škola